Věděli jste, že v lagunách, které kdysi dávno bývaly kolem Hradce Králové, lovili před 70 miliony lety agresivní mososauři? Oblíbený film pro všechny věkové kategorie, Cesta do pravěku, dobyl svět. Na většině území dnešního Česka bylo mělčí moře, a to paleontologové už tehdy věděli. Také to, že na severu, v okolí města Most, se rozprostíral deštný prales.
Severočeský důl Nástup skrýval svá tajemství, co se týče existence tvora, nazývaného Phyllotillon. Třetihorní lichokopytník byl předchůdce dnešního koně, tehdy ve velikosti poníka. Zvláštní robustní tvor připomínal nosorožce, avšak se zahnutými drápy na nohou. Býval to největší býložravec v oblasti, i když Krušné hory ještě byly hluboko v útrobách Země, a všude kolem byl prales podobný tomu v jihovýchodní Asii. Obří sekvoje tvořily společně s bažinami základ pro dnešní uhlí. Oproti tomu předek všech dinosaurů a plazů jako takových, byl objeven v Nýřanech nedaleko Plzně. Pojmenovali ho Gephyrostegus a stal se světovým unikátem, protože se jedná o nejstaršího zástupce skupiny amnion, tudíž zástupci plazů, savců i ptáků. V usazeninách živičného uhlí se zachovaly zbytky žraloků a ryb, kteří byli starodávnými obojživelníky. Podobali se mlokům a obyčejný člověk by takového tvora nejspíše nazval i ještěrkou. Jenže z takové, kolem dvaceti centimetrů velké ještěrky, se v průběhu milionů let vyvinuli například mořští obři Pleistosauři, jehož kosti nalezli paleontologové u Litoměřic, Teplic, Mladé Boleslavi i v Praze.
Mosasaurus, nejagresivnější mořský tvor, který kdy žil, proplouval vodami moře v oblasti dnešní Litomyšle. Jeho velikost byla v délkách několika metrů a špičaté zuby se podobaly těm, které má dnešní krokodýl. Jen o mnoho větší a silnější. Mosasauři dorůstali obřích rozměrů, někdy až dvacet metrů. Není tak divu, že šlo o unikátního tvora. Nálezy dinosaurů na českém území jsou poměrně čerstvé. Kolem roku 2003 byla nalezena první kost býložravého dinosaura, kterého pojmenovali vědci jako Burianosaurus augustai. To podle významného malíře dinosaurů, Zdeňku Burianovi, a druhé jméno dostal po Josefu Augustovi, českém paleontologovi.
Zvláštní je i obec Žilov na Plzeňsku, protože ve svém znaku má jakousi prapodivnou rybu. Nejedná se ani o kapra, ani o štiku, nýbrž o Acrolepis gigas, rybu starou skoro 300 milionů let. Pravěká ryba z mladších prvohor se řadí ke světovým unikátům. Ve zdejších vodách v pravěké době, se proháněla hejna malých rybek, většinou velkých jen několik desítek centimetrů. Avšak tato ryba byla veliká až 125 centimetrů a dravá. Když roku 1872 velká voda vymlela hlubokou strž, v kameni nedaleko obce byl objeven právě tento rybí dravec.
